Eusmilus, člen čeledi nepravých šavlozubých koček, patřil do skupiny šelem paralelně se vyvíjejících s pravými kočkami, seč s nimi není příbuzný. Jedná se o původem evropskou šelmu, která se postupem času dostala i do Severní Ameriky, kde je mnohem známější než v Evropě.
Anatomie
Byla to velká silná šelma s dlouhým nízký tělem (250 cm) a poměrně krátkýma nohama, dosahující v kohoutku jednoho metru. Vážil okolo 70 kg. Živil se stepními savci. Hlava a čenich byly krátké, oči namířené dopředu jako u všech predátorů, umožňovali prostorové vidění, jež je nezbytné pro lov. Horní špičáky byly prodlouženy v dlouhé šavlovitě zahnuté zuby, podobně jako u pravých šavlozubých šelem, Machairodontů.
Chrup
Tyto zuby byli tlusté a velmi přesahovali spodní čelist. V důsledku prodloužení zubů se u nich, stejně jako u pravých šavlozubých šelem přispůsobili čelisti a mohly se rozevřít do úctyhodných rozměrů. Zato dolní špičáky byli malé a spousta zubů normálního chrupu chyběla - Eusmilus měl jen 26 zubů, kdežto moderní kočka má 30. Původní počet zubů u savců je 44.
Pravděpodobně žil ve smečkách v otevřených stepích, kde lovil podobných způsobem jako Smilodoni.
Poprvé objeven Henri Finholem r. 1872
Žádné komentáře:
Okomentovat