 |
| Theia narážející do Země |
Teorie velkého impaktu
Teorie velkého impaktu hovoří o možném vzniku Měsíce. Poprvé si tuto skutečnost uvědomil George Howard Darwin (syn Charlese Darwina). Tuto myšlenku odvodil ze skutečnosti, že se Měsíc od Země vzdaluje. A pokud se od nás vzdaluje, musel být měsíc jednou součástí Země.
Teorie hovoří o srážce Prazemě a Thei, tělesa o velikosti Marsu. Tato srážka způsobila vyvržení materiálu ze Země a z Thei na oběžnou dráhu Prazemě. Z tohoto materiálu se vytvořil prstenec, který se postupně zformoval do našeho Měsíce.
Atmosféra a hydrosféra
Tato srážka pravděpodobně způsobila, že část nebo celá tehdejší atmosféra byla vyvržena do okolního prostoru. Další možností je, že Prazemě při zvýšené teplotě svoji atmosféru neudržela. Původní atmosféru tvořil pravděpodobně hlavně vodík a helium, možná také methan nebo amoniak. Na konci hadaika se díky zvýšené sopečné aktivitě dostaly do ovzduší také plyny jako je oxid uhličitý, dusík, vodní páry a další plyny. Při neustálém bombardování cizími tělesy se na Zem dostala voda, která na nich byla zachycena. Když toto bombardování ustalo, Země se začala ochlazovat a nastali tak rozsáhlé deště, které utvořili zárodky oceánů. Již tyto prvotní oceány byly slané, jelikož se v nich rozpustily povrchové soli.
Žádné komentáře:
Okomentovat