Tuto větu teď slyším od každého, koho potkám ... až na to, že místo na kolenou vyprosené knížky jsem dostala další z tisíců přídavných zařízení k mému počítači jsem docela v pohodě. Docela. Vím, že tenhle blog je o něčem jiným, já to ale musím říct (respektive napsat). I když se většina dětí těší z dvouměsíčního volna, já jsem se rozhodla tento čas, přesněji řečeno jeho většinu, strávit doma, jako ve studovně nabité vědomostmi. Co taky venku. Všichni přátelé z blízkého okolí odjíždějí na venkov. Kdyby aspoň ten bazén byl v provozu. Jenže menších zhruba 20 trhlin ve fólii způsobilo jeho absolutní vyschnutí.
Ještě že můžu alespoň na týden s jednou z mých nejlepších kamarádek, Martinou, na chvíli vypadnout z hlavního města, ve kterém prakticky trávím 99% svého života.
Doufám také, že se dají ty zbylé dny mého stále rychleji ubíhajícího života využít více vědecky prospěšně, nežli jenom uklízení pokoje, jež poslední dobou nazývám vědeckým pracovištěm, nebo snad debatováním o počasí ...
Pozn.
Tu knížku jsem sice dostala, ale v textu by to tak nevyzněo :)
jestli nechceš ten jeden z tisíců přídavných zařízení do počítače, tak klidně řekni, já si ho ráda vezmu :-D
OdpovědětVymazatnedám :-)
OdpovědětVymazat